Smer – SD

Chvíľka poézie:
" Přes spáleniště, přes krvavé řeky,
pluk za plukem jde neochvějně dál.
Na naší straně srdce, právo, věky,
jdem vpřed jak čas, jak pomsty hrozný val.
S potomky slavných ruských bohatýrů
vnuk husitů jde bok po boku vpřed.
Jsme zbraň i hráz rodícího se míru,
jsme nových dnů přední úderný sled.

Přes spáleniště, přes krvavé řeky,
jdou mstící pluky neochvějně dál.
Na naší straně srdce, právo věky,
jdem vpřed jak čas, jak pomsty hrozný val.
S potomky slavných ruských bohatýrů
vnuk husitů jde bok po boku vpřed.
Jsme zbraň i hráz rodícího se míru,
jsme nových dnů přední úderný sled.

S velikou armádou s cesty smetem vrahy,
s armádou Sovětů dojdeme do Prahy,
paže vedle paží stát budem na stráži,
za práci klid, pro všechen lid,
my uhájíme věčný mír.

S Uralu zříš, kde západ tone v kouři,
do srdcí věrných požár Lidic šleh.
Váš vzdorný hlas je nám majákem v bouři,
sílí náš krok, hotoucí vzpory dech.
A my už jdem, v pochodu milionů,
roste náž zpěv z krve a popele,
smrt rozsejem v ozvěnu dětských stonů,
rozbitých snů odvázžní mstitelé.

Nad Vltavou až nové slunce vzplane,
v červáncích vyjde slunce z východu.
Za pluhem s námi nový oráč stane,
vykročíme k šťastnému pochodu.
Hlas míru zazní od pólu až k pólu,
rovny si budou všechny národy.
Se sověty pak budem střežit spolu
nové dny práce, štěstí, svobody.

varianta třetí sloky:
Nad Vltavou až nové ráno vzplane,
v červáncích svitne slunce z východu.
Za pluhem zas svobodný oráč stane,
vykročíme k šťastnému pochodu.
My zemi zořem od pólu až k pólu,
rovný jsme národ mezi národy.
Do konce my už zůstaneme spolu,
věrná stráž štěstí míru, svobody.

S velikou armádou rvát se jdem se smrtí,
nás s Rudou armádou nikdo nerozdrtí.
My svorní a silní pěsti své zvedáme,
společně v boj, půjdeme vpřed
a nebo spolu padneme."